Na Morave prerobili túto starú faru na unikátnu kaviareň

Článok pripravili Štefan Moravčík, Archinfo.sk a Atelier Štěpán. Autor: Ing. arch. Marek Štěpán

19. júla 2016 o 13:52

V juhomoravskej dedinke na úpätí Pavlovských vrchov vznikol na mieste bývalej barokovej fary a farského dvora areál kaviarne. Aj keď má obec iba 560 obyvateľov, miesto sa ukázlo ako vyhľadávané a životaschopné. Kaviareň sa dokonca dostala medzi desať najlepších v republike podľa rebríčka Hospodářských novin.

V juhomoravskej dedinke na úpätí Pavlovských vrchov vznikol na mieste bývalej barokovej fary a farského dvora areál kaviarne. Aj keď má obec iba 560 obyvateľov, miesto sa ukázlo ako vyhľadávané a životaschopné. Kaviareň sa dokonca dostala medzi desať najlepších v republike podľa rebríčka Hospodářských novin.

Café fara vznikla tak nějak organicky v průběhu pěti let. Prvotní záměr bylo vytvořit malou kavárnu, o kterou by se staral čerstvý děda. Chodili by do ní lidi ze sousedství a měla by takovou domácí, klidnou atmosféru. Nedlouho po otevření (na sv. Jiří 2009) bylo jasné, že zájem návštěvníků je veliký, že nejsou pouze ze sousedství a že se na něj bude muset zareagovat. Tak začal příběh tohoto intimního areálu.

Viac podobných článkov nájdeš na Archinfo.sk.

Nyní se věhlasný areál skládá z několika budov kolem podlouhlého dvora s ořechem – barokní fary, dřevěné stodoly, staré školy, sally terreny se sklepem a oranžerie (ta ještě není postavena), na ně navazuje zahrada. To vše je samozřejmě pod kompoziční ochranou kostela sv. Jiří. Všechny domy mají skoro totožnou obdélnou půdorysnou stopu. Vznikla areál vyhledávaný, pro svou atmosféru a sladké nicnedělání.

Fara – kavárna

Budova fary je pozdně barokní, z období vlády Josefa II. Je postavená jako čistě funkční komorní objekt pro nově myšlenou roli faráře – úředníka, jíž císař řešil správu země. Objekt je podlouhlý, přízemní, postavený kolmo ke komunikaci. Je zastřešen sedlovou střechou,štít do ulice je střízlivě zdobný. Má velmi symbiotické postavení vzhledem ke kostelu, který stojí rovnoběžně s ní ve vzdálenosti 3 m. Na fasádě ke kostelu je v 50-tých letech provedené sgrafito s tématem Dobrého pastýře se stádem ovcí. Pikantní na něm je podoba pastýře, který je v duchu 50-tých let podobný soudruhu Gottwaldovi, byť je autorkou řádová sestra.

Nová náplň budovy je úplně jiná než původní – namísto obydlí, kanceláře a zázemí faráře je to kavárna se zázemím. Zajímavé je, že původní dispozice s enfiládou průchozích místností neomylně funguje i v novém provozu. Vlastní dispozice je rozdělena malou vstupní halou, nalevo je farní salón – kavárna a bar, napravo etnografický salón a jizba s názvem Cofeespirit. Původní úzká (90cm) zásobovací chodba byla rozparcelována na nutné potřebné zázemí (wc muži, ženy, zaměstnanci, sklad a šatna).

Fara je opravena důsledně historickým způsobem. Byly zde opravena původní fasáda a zrepasovány původní výmalby, podlahy a výplně otvorů. Zařízení je navrženo rovněž v tomto duchu, nenásilně, zčásti autorsky navržené, zčásti vybrané od starožitníků a vetešníků. Cílem bylo vytvořit autentické prostředí. Byly použity litinové radiátory, litinové umývátka na ruce ne toaletách, wc klozet s keramickou horní splachovací nádržkou byl dovezen až z Anglie, kde se dodnes tyto starší typy vyrábějí. Dále zde jsou klasické kavárenské stoly, ořechové lavice a židle, bar s mramorovou deskou, empírový typ kachlových kamen apod. Celá projektová příprava a realizace byla velmi intenzivní (celkem 6 měsíců).

Stodola – penzion

Dřevěný penzion je postaven na místě původních chlívků a právě jejich hospodářská funkce byla inspirací autorovi stavby. Novostavba je totiž malou abstraktně stylizovanou stodolou. Tvar budovy je pro tuto oblast typický až archetypální – podélný dům se sedlovou střechou, její velikost respektuje okolní měřítko historické architektury a její forma je abstraktní. Svým detailem je stavba v kontrastu k historickému prostředí, vertikální modřínové latě fasády vytváří poetické pozadí pro vržené stíny ořechu na dvoře i představy návštěvníků. Budova má unikátní nosnou konstrukci z masivních křížem lepených dřevěných panelů, která zůstává v interiéru odhalená. Vnitřek je celodřevěný s použitím dvou druhů dřeva – smrk a dub. Uvnitř stodola skrývá levandulový, meruňkový, mandlový a farní apartmány.

Stará škola

Stará škola byla před rekonstrukci v dezolátním stavu. Tato budova byla opravena a prodloužena. Zde našel areál větší zázemí včetně kuchyně. Je zde rovněž knihovna a apartmány školní, ořechový, rajský, kabinet a klenotnické Madony. V apartmánech jsou použity hliněné omítky a samozřejmě dřevo. Nejoblíbenějšími se stal apartmán rajský (inspirovaný rájem, ne rajčaty), který je celý bílý a apartmán klenotnické madony, který má romantickou ložnici s baldachýnem.

Salla terrena

Do starých sklepních prostor se vchází klenutou salou terenou. Salla terena je na terénním zlomu mezi farním dvorem a zahradou a má vlastně pouze jednu fasádu s velkými obloukovými okny orientovanými na východ do zahrady. Před ní je dřevěná terasa s jezdeckou sochou sv. Jiří provedenou René Vlasákem z vápence. K zajímavostem jistě patří i to, že na zahradě je umístěna kopie gotické sochy Madony, která se na zdejší faře našla.